Zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání

Příklad 1

Nová organizace zabývající se sklářskou výrobou přijala 1. 1. 2024 prvního zaměstnance. Kolik, kdy a komu má uhradit zákonné pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, aby neporušila zákonnou povinnost?

Bez zbytečného odkladu provede registraci u Kooperativy, a. s.

Za I. čtvrtletí roku nemůže organizace pojistné odvést ve stanovené lhůtě do 31. 1., protože není schopna stanovit vyměřovací základ, kterým je součet vyměřovacích základů pro účely sociálního zabezpečení za předchozí kalendářní čtvrtletí.

Bude tedy odvádět pojistné za I. a II. čtvrtletí ve lhůtě do 30. 4. 2024.

Vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů všech zaměstnanců za I. čtvrtletí, který činí např. 457 122 Kč. V příloze vyhlášky č. 125/1993 Sb. jsou uvedeny sazby pojistného podle převažující činnosti vykonávané zaměstnavatelem. Pro tento případ bude činit sazba 9,8 promile z vyměřovacího základu.

457 122 × 9,8 promile = 4 479,79 Kč, po zaokrouhlení 4 480 Kč. Tuto částku pojistného odvede zaměstnavatel dvakrát, neboť musí vyrovnat pojistné i za I. čtvrtletí.

Pojistné na III. čtvrtletí odvede do 31. 7. 2024 a vyměřovacím základem bude součet vyměřovacích základů na sociální zabezpečení za II. čtvrtletí 2024. Další pojistné (na IV. čtvrtletí) odvede do 31. 10. atd.

Příklad 2

Zaměstnavatel zaměstnává občas brigádníky na dohodu o provedení práce. Jiné zaměstnance nemá. Je povinen se pojistit pro případ vzniku pracovního úrazu?

Zákonné pojištění je povinné pro všechny zaměstnavatele, jakmile vstoupí do zaměstnání první zaměstnanec bez ohledu na druh pracovněprávního vztahu. Účast na nemocenském pojištění aktuálně zakládá příjem z  dohody o provedení práce v případě, že zúčtovaný příjem v kalendářním měsíci je vyšší než 10 000 Kč.

Předpokládejme, že zúčtovaný příjem u zaměstnance z dohody o provedení práce nepřekročí v žádném měsíci částku 10 000 Kč.

Vyměřovací základ pro odvod pojistného na sociální zabezpečení je roven nule. Proto zaměstnavatel odvede pojistné ve výši 100 Kč na kalendářní čtvrtletí, což je nejnižší výše pojistného. V případě vzniku pracovního úrazu zaměstnance pracujícího na základě dohody o provedení práce bude náhrada za ztrátu na výdělku refundována pojišťovnou.

Příklad 3

Zaměstnavatel zaměstnává zaměstnance na základě pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. Z jakých příjmů se musí odvést povinné pojištění odpovědnosti?

Zaměstnavatel odvede zákonné pojištění z příjmů, které založí účast na nemocenském pojištění s výjimkou příjmů jednatelů, společníků, komanditistů a členů kolektivních orgánů právnické osoby, kteří nemají uzavřen pracovněprávní vztah. Do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění se zahrnou i odměny z dohody o provedení práce, pokud založí účast na nemocenském pojištění.

Příklad 4

Zaměstnanec dosáhl maximálního vyměřovacího základu pro účely pojistného na sociální zabezpečení. Jak se v takovém případě postupuje při odvodu zákonného pojištění?

Podle § 12 odst. 2 vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, se pojistné vypočte ze základu stanoveného shodně s postupem pro určení vyměřovacího základu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti podle zákona č. 589/1992 Sb. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů za uplynulé kalendářní čtvrtletí všech zaměstnanců, které v tomto období zaměstnavatel zaměstnával. K výpočtu použije sazbu uvedenou v příloze této vyhlášky pro příslušnou kategorii určenou podle převažující základní činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.

Pokud zaměstnanec dosáhne v kalendářním roce maximálního vyměřovacího základu, pojistné na sociální zabezpečení se z příjmu nad tuto výši neodvádí, avšak pro účely…