ZAPLACENÍ SVÁTKŮ V DOBĚ DOVOLENÉ ČERPANÉ PO MATEŘSKÉ DOVOLENÉ

     V poslední době je diskutována otázka, zda žena, která po ukončení mateřské dovolené čerpá dovolenou na zotavenou, má nárok na proplacení svátků, které připadnou do dovolené.

     Podle ustanovení § 219 odst. 2 zákoníku práce (dále jen „ZP“ platí, že připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Pro účely mzdové kompenzace svátku podle § 115 odst. 3 ZP platí, že zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku. V praxi pak je uplatňován postup, že zaměstnancům s měsíční mzdou je buď takto poskytnuta náhrada mzdy, nebo se jim měsíční mzda nekrátí, jestliže ji zaměstnavatel vnímá tak, že je zaměstnanci přiznána ve stejné výši v každém měsíci za tzv. plný fond pracovní doby. U zaměstnanců odměňovaných platem ve veřejných službách a správě se podle § 135 odst. 1 ZP plat nekrátí, jestliže zaměstnanec nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den.

     V odborné literatuře se vyskytl názor, že pokud zaměstnankyně čerpá svoji dovolenou po skončení mateřské dovolené a v této době jí do dovolené připadne svátek, nepřísluší za něj žádná mzdová ani platová kompenzace. Pro úplnost připomeňme, že v uváděném případě zaměstnavatel musí podle § 217 odst. 5 ZP zaměstnankyni v jejím požadavku na poskytnutí dovolené vyhovět, což platí i u zaměstnanců - mužů v návaznosti na čerpání rodičovské dovolené po dobu, po kterou je zaměstnankyně - žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou. Názor, že zaměstnankyni zaplacení svátku nepřísluší, je odůvodňován argumentem, že jí svátek nepřipadá na obvyklý pracovní den, neboť jinak by čerpala rodičovskou dovolenou. Toto tvrzení podle mého názoru neodpovídá…